Argonath Valašské Slunce


Úvod Aktuality Rodokmen Výstavy Posudky Jak rostu Fotogalerie Lumpárny In Memoriam Odkazy Naše ZOO Guestbook Kontakt	Moje „normální“ příprava na výstavu –26.1.2008 Tak se mi toho v poslední době nakupilo nějak moc …. Zítra jdeme na výstavu a já takhle paničce přidělávám práci. Začnu od rána. To si takhle sedíme v kuchyni u kávy (říkám my, protože já tam samozřejmě bydlím taky) a povídáme si. Teda zatím spíš panička se svou maminkou a mě sem tam podrbou pod bradou. Povídají si o kytkách – to bude na dlouho. Tak se k nim víc přitočím. Áááá, povedlo se ! Už se baví se mnou. Panička říká, že jsem její bobek – to já tak rád slyším. Teď honem k paniččině mamince, ať mě taky podrbá. Mmmm, to je příjemné. A teď zase k paničce. Ale co to ?? Stojím mezi stolem a gaučem a nemůžu se hnout ! No nejde to ani dopředu, ani dozadu.Trochu potlačím – pořád nic. Tak potlačím víc – RUP a už to lítá … SEM SHODIL KVĚTINOVOU STĚNU … Ješteže dostal nadáno děda, že tu stěnu špatně prišrouboval. Panička mě hladí, že to nevadí, že se kytky přesadí a aspoň budeme mít na velikonoce vygruntováno … Potom jsme šli ven, celé odpoledne jsme si hráli – na hoňku s Matějem, s balonkama, na přetahovanou – to já rád. Paní mě hlídala, abych se moc neumazal… a zvládla to. Jenže ! Večer se mi děsně chtělo – víte co …, a když už jsem byl venku, tak se kouknu, co kde lítá. A lítá !! Slepice mají vycházky… No, když jsem přišel domů, tak paničku málem trefilo, byl jsem od bahna až za ušima. „Podvozek“ jsem měl celý mokrý, nohy po kolena od bahna, no co, dyť celý den panička říkala, že mě odrhne v bylinkách. Tak ať neremcá a snaží se !! A jak jsem nakonec na výstavě dopadl ?? No, V 4 !!!!! Panička byla moc ráda ! Hostina-14.1.2008 Tak mám dietku ! Ty granule co jsem baštil předtím mi moc nechutnaly a svědilo mě celý tělo, taky jsem neměl hezký kožíšek, zhubnul jsem a celý jsem se sobě moc nelíbil. Ani paničce. Tak jsme jeli k mojí paní doktorce. Ta mě pořádně proklepla a nasadila mi dietku. Jenže !! Ona zakázala paničce dávat mi cokoliv jiného než granulky. Nesmí mi dávat žádné dobroty !! A já je mám tak rád ! Asi jí hryznu, to se mi ani trochu nelíbí !! 1. den –granulky 2. den –granulky 3. den –granulky 4. den – už mi lezou krkem ! 5. den – to se nedá vydržet 6. den – a KONČÍM ! 7. den – ještěže máme sousedy !!! Jdu na zvedy. Oni mají na zahradě králíky. Na potoku je led, tak projdu. Třeba tam budou mít pro mě nějaký krmení… Tak nemají, ale zato !!!!! Oni asi zabíjeli králíka a zbytky zapomněli pořádně zahrabat. No všechno nesním, něco si vezmu sebou domů… Co ?? No coby jako mělo být ? Co to mám ? No přece králičí ouško, mňam ! Cože ? Že mám dietu, děsne drahou a já, prase, se nacpávám nějakýma srač…, po kterých se určite pos… a ješte mi bude špatně a osypu se… Ona myslí na moje zdraví a já sežeru, co mi přijde do cesty ! Teda řeknu vám, já se tak styděl. A navíc se mnou panička nemluví. Ach jo ! To jsem si pomohl ! Tak já teda ty samotný granule nějak přežiju, držte mi palce …. Nákup-22.12.2007 Tak vám musím napsat co se mi tuhle přihodilo. Páníci zase nebyli doma. To by mi tak nevadilo, doma mi zůstal Matěj a kocouři, ale oni odjeli autíkem. A beze mě ! A já se tak strašně rád vozím. No jo, já vím, že jeli na nákup, ale to je mi fuk. Já se chci konečně zase taky svézt !! Když přijeli, tak jsem je šel samozřejmě uvítat a trošku je poskáču, aby věděli, že to není jen tak, nechat mě doma. No oni mě snad ani pořádně nepodrbou a tahají se s nákupem ! A hele, kufr autíčka je otevřený. Tak jsem tam hupsnul. Tam se tááák dobře sedí. Ješte se tam trošku líp uhnízdím. To je bááájo. Co to praská ? A co to mám na kožíšku ? No super ! Jugurtíky ! Ty mám moc rád ! Asi jsem se hnízdil moc. Je to ale bezva, sedím si v autě a blížu jogurty. Jauúúúú !!!! Co to bylo ?? Proč mě páník přetáhnul novinami ? No co ? Dyť se snad toho tolik nestalo … Hra na honěnou - 26.8.2007 Nazdar lidi. Napíšu Vám co se mi zase přihodilo. U nás na potoku máme divoký kachny, moji lidi je krmí, dávají jim chleba o obilí. To ony vždycky připlavou ke břehu a já je mám kousíček od ňufáčku. Tak po nich vždycky skočím – co když se mi povede nějakou ulovit ? Ale ony mi vždycky zdrhnou, teda spíš uplavou. Já přitom skočím samozřejmě do vody až po krk. Vždycky venku hezky uschnu, ale dnes ! Já měl kačenu skoro v zubech ! No to musím jít honem říct paničce ! Ta bude mít radost ! … Hm, tak nemá … Už sem zase zpátky na dvoře, až sem slyším ten kravál. Co říká ? Ále, něco o totálně zmáčené chodbě a kuchyni, a že to musí vytřít. No jo, jenže jsme si spolu chtěli hrát. A teď to mám, musím čekat, až to dodělá. Neva, hodím oko dozadu na zahradu. A hele, slepice jsou venku. Asi je někdo pustil na pastvu. Co když se okolo nich proběhnu ?? FUJ, to jsem se lekl !!! Jak začaly kdákat, slepice pitomý ! Tak znovu ! Jedna je pod stromem a druhá je u skleníku. Kam to jde ? Jo, běží dozadu do zahrady – tak hurá za ní ! Mám ji ! Já ji chytil ! Už ji držím ! „Nehoň ty slepičky, dyť jsou hloupé !“, kde já už tohle jenom slyšel ? Jo aha, v pohádce o Maxipsu Fíkovi. Tak ne! Slyším to právě teď ! A je tam jiný pořádek slov. Ne že slepičky jsou hloupé, ale já !!! No, jak to tak slyším, tak z hraní už dnes nic nebude, já už mám prý nahráno do zásoby…. Noční služba - 19.8.2007 Tak jsme jeli na moji 1. výstavu do Bratislavy. Celkem to ušlo. Cesta byla dobrá – páníci mi vždy naše autíčko tak krásně vystelou. V pátek jsme byli na výletě na Děvíně a v sobotu výstava, potom bezva setkání s kámošema ve Stupavě, v neděli další výstava a domů. Po celou dobu spousta kámošů. No jo, ale co v noci ?? Páníci chrní a já mám být sám v cizím bytě ?? Tak to tedy ne ! Sem malé a roztomilé štěňátko ? Sem ! Tak se toho musí využít ! Kolik je hodin ? Deset večer, no mě se chce … Hurá, páník se obouvá. Ale co v noci ? No něco vymyslím ! Půlnoc, jdu na to ! Vzbudím páníka – jééé, ten chrápe jako baryn. Tak paničku – dám jí pusu, to ona ráda. Ááá, povedlo se ! Páník se obléká a razíme. No nekoukej na mě ! Přece to nevypustím u baráku ! To víš, ty zalezeš do peřin a já budu zase sám. Nic. Jde se na procházku. Tak to mi vyšlo ! Půlhodina v čudu. Co teď ? Jsou dvě, že by ? No jasně, jdu rovnou za paničkou, ona už páníka vzbudí. No dyť jsem to říkal, už s ním třepe ! Ten neví čí je ! Je divnej ! Na pyžamo si oblíká kalhoty… No to je fuk, hlavně že je někdo se mnou. Aby neřekl, tak teď jenom před barák. A ještě půjdeme okolo páté. Ne že by se mi moc chtělo, ale přece nebudu sám, že ? A protože se mi fakt nechce, tak se hezky projdem. Je krásné ráno, ptáčci zpívají, sluníčko vystrkuje paprsky a … páník zívá !! Pche !! A další noc to zopakuju. To se mi fakt povedlo. Akorát nechápu, proč je na mě páník naštvaný ?! …. Večeře - 20.7.2007 Jako každé malé štěňátko i já mám pořád hlad. Rodina mě krmí, to ano, JENŽE !! Ráno snídaně – granule, v poledne oběd – granule a k večeři pro změnu zase – granule. No FUJ ! Sice mi k tomu panička přidává rohlík, tvaroh, maso, konzervu, vývar, vajíčko, rýži, těstoviny, sýr, piškot, zeleninu, ovoce, a… a… a…, ale prosím Vás, co to je ?? Uznejte, že to je pro moje bříško málo ! Já mám raději kuřinec a přímo z kurníku – to je žůžo, nebo kočičinec hezky vyhrabaný z květináče, to pak sice panička řve, že mi smrdí z huby, ale co, si ji vypláchnu, no bóže. A minule ! To se mi podařil úlovek ! Sem našel Maxíkovu zahrabanou kost z buvolí kůže. Mmm, ta byla tak krásně rozblemcaná ! Ještěže ten Maxík byl takový kádr a nesnědl ji. A protože moje rodina seděla u oběda, tak jsem si ji donesl do kuchyně, přece s ní nebudu sám venku. Jéééžiš, to zas byl řev… Ale proč Vám to píšu ? Tak teda: Můj člověčí kamarád Matěj dostal véču. Strouhaný tvrdý sýr, oravskou slaninu a kečup. Mňam, to vonělo ! Páč na stůl nesmím, tak jsem si lehl pod něj. Jenže on jedl v obýváku u toho mrňavého stolečku. To vonělo ještě víc. Jé, on odchází… Hm, to už asi nebude ! No přece to nevyhodíme. Šetřit se musí !! Šup, než mě někdo uvidí ! Bóóóže, proč ten kluk řve ? A sakra, panička v dohledu ! Zdrháááám …..
Copyright (c) http://argonath.wz.cz & designed by"Jitka & Vali Company"

Úvod

Aktuality

Rodokmen

Výstavy

Posudky

Jak rostu

Fotogalerie

Lumpárny

In Memoriam

Odkazy

Naše ZOO

Guestbook

Kontakt

Moje „normální“ příprava na výstavu –26.1.2008

Tak se mi toho v poslední době nakupilo nějak moc ….
Zítra jdeme na výstavu a já takhle paničce přidělávám práci. Začnu od rána.
To si takhle sedíme v kuchyni u kávy (říkám my, protože já tam samozřejmě bydlím taky) a povídáme si. Teda zatím spíš panička se svou maminkou a mě sem tam podrbou pod bradou. Povídají si o kytkách – to bude na dlouho. Tak se k nim víc přitočím. Áááá, povedlo se ! Už se baví se mnou. Panička říká, že jsem její bobek – to já tak rád slyším. Teď honem k paniččině mamince, ať mě taky podrbá. Mmmm, to je příjemné. A teď zase k paničce. Ale co to ?? Stojím mezi stolem a gaučem a nemůžu se hnout ! No nejde to ani dopředu, ani dozadu.Trochu potlačím – pořád nic. Tak potlačím víc – RUP a už to lítá … SEM SHODIL KVĚTINOVOU STĚNU … Ješteže dostal nadáno děda, že tu stěnu špatně prišrouboval. Panička mě hladí, že to nevadí, že se kytky přesadí a aspoň budeme mít na velikonoce vygruntováno …
Potom jsme šli ven, celé odpoledne jsme si hráli – na hoňku s Matějem, s balonkama, na přetahovanou – to já rád. Paní mě hlídala, abych se moc neumazal… a zvládla to. Jenže ! Večer se mi děsně chtělo – víte co …, a když už jsem byl venku, tak se kouknu, co kde lítá. A lítá !! Slepice mají vycházky…
No, když jsem přišel domů, tak paničku málem trefilo, byl jsem od bahna až za ušima. „Podvozek“ jsem měl celý mokrý, nohy po kolena od bahna, no co, dyť celý den panička říkala, že mě odrhne v bylinkách. Tak ať neremcá a snaží se !!
A jak jsem nakonec na výstavě dopadl ?? No, V 4 !!!!! Panička byla moc ráda !

Hostina-14.1.2008

Tak mám dietku ! Ty granule co jsem baštil předtím mi moc nechutnaly a svědilo mě celý tělo, taky jsem neměl hezký kožíšek, zhubnul jsem a celý jsem se sobě moc nelíbil. Ani paničce. Tak jsme jeli k mojí paní doktorce. Ta mě pořádně proklepla a nasadila mi dietku. Jenže !! Ona zakázala paničce dávat mi cokoliv jiného než granulky. Nesmí mi dávat žádné dobroty !! A já je mám tak rád ! Asi jí hryznu, to se mi ani trochu nelíbí !!

1. den –granulky
2. den –granulky
3. den –granulky
4. den – už mi lezou krkem !
5. den – to se nedá vydržet
6. den – a KONČÍM !
7. den – ještěže máme sousedy !!!

Jdu na zvedy. Oni mají na zahradě králíky. Na potoku je led, tak projdu. Třeba tam budou mít pro mě nějaký krmení… Tak nemají, ale zato !!!!! Oni asi zabíjeli králíka a zbytky zapomněli pořádně zahrabat. No všechno nesním, něco si vezmu sebou domů… Co ?? No coby jako mělo být ? Co to mám ? No přece králičí ouško, mňam ! Cože ? Že mám dietu, děsne drahou a já, prase, se nacpávám nějakýma srač…, po kterých se určite pos… a ješte mi bude špatně a osypu se… Ona myslí na moje zdraví a já sežeru, co mi přijde do cesty !
Teda řeknu vám, já se tak styděl. A navíc se mnou panička nemluví. Ach jo ! To jsem si pomohl ! Tak já teda ty samotný granule nějak přežiju, držte mi palce ….

Nákup-22.12.2007

Tak vám musím napsat co se mi tuhle přihodilo. Páníci zase nebyli doma. To by mi tak nevadilo, doma mi zůstal Matěj a kocouři, ale oni odjeli autíkem. A beze mě ! A já se tak strašně rád vozím. No jo, já vím, že jeli na nákup, ale to je mi fuk. Já se chci konečně zase taky svézt !! Když přijeli, tak jsem je šel samozřejmě uvítat a trošku je poskáču, aby věděli, že to není jen tak, nechat mě doma. No oni mě snad ani pořádně nepodrbou a tahají se s nákupem ! A hele, kufr autíčka je otevřený. Tak jsem tam hupsnul. Tam se tááák dobře sedí. Ješte se tam trošku líp uhnízdím. To je bááájo. Co to praská ? A co to mám na kožíšku ? No super ! Jugurtíky ! Ty mám moc rád ! Asi jsem se hnízdil moc. Je to ale bezva, sedím si v autě a blížu jogurty. Jauúúúú !!!! Co to bylo ?? Proč mě páník přetáhnul novinami ? No co ? Dyť se snad toho tolik nestalo …

Hra na honěnou - 26.8.2007

Nazdar lidi. Napíšu Vám co se mi zase přihodilo. U nás na potoku máme divoký kachny, moji lidi je krmí, dávají jim chleba o obilí. To ony vždycky připlavou ke břehu a já je mám kousíček od ňufáčku. Tak po nich vždycky skočím – co když se mi povede nějakou ulovit ? Ale ony mi vždycky zdrhnou, teda spíš uplavou. Já přitom skočím samozřejmě do vody až po krk. Vždycky venku hezky uschnu, ale dnes ! Já měl kačenu skoro v zubech ! No to musím jít honem říct paničce ! Ta bude mít radost ! … Hm, tak nemá … Už sem zase zpátky na dvoře, až sem slyším ten kravál. Co říká ? Ále, něco o totálně zmáčené chodbě a kuchyni, a že to musí vytřít. No jo, jenže jsme si spolu chtěli hrát. A teď to mám, musím čekat, až to dodělá.
Neva, hodím oko dozadu na zahradu. A hele, slepice jsou venku. Asi je někdo pustil na pastvu. Co když se okolo nich proběhnu ?? FUJ, to jsem se lekl !!! Jak začaly kdákat, slepice pitomý ! Tak znovu ! Jedna je pod stromem a druhá je u skleníku. Kam to jde ? Jo, běží dozadu do zahrady – tak hurá za ní ! Mám ji ! Já ji chytil ! Už ji držím ! „Nehoň ty slepičky, dyť jsou hloupé !“, kde já už tohle jenom slyšel ? Jo aha, v pohádce o Maxipsu Fíkovi. Tak ne! Slyším to právě teď ! A je tam jiný pořádek slov. Ne že slepičky jsou hloupé, ale já !!! No, jak to tak slyším, tak z hraní už dnes nic nebude, já už mám prý nahráno do zásoby….

Noční služba - 19.8.2007

Tak jsme jeli na moji 1. výstavu do Bratislavy. Celkem to ušlo. Cesta byla dobrá – páníci mi vždy naše autíčko tak krásně vystelou. V pátek jsme byli na výletě na Děvíně a v sobotu výstava, potom bezva setkání s kámošema ve Stupavě, v neděli další výstava a domů. Po celou dobu spousta kámošů. No jo, ale co v noci ?? Páníci chrní a já mám být sám v cizím bytě ?? Tak to tedy ne ! Sem malé a roztomilé štěňátko ? Sem ! Tak se toho musí využít ! Kolik je hodin ? Deset večer, no mě se chce … Hurá, páník se obouvá. Ale co v noci ? No něco vymyslím ! Půlnoc, jdu na to ! Vzbudím páníka – jééé, ten chrápe jako baryn. Tak paničku – dám jí pusu, to ona ráda. Ááá, povedlo se ! Páník se obléká a razíme. No nekoukej na mě ! Přece to nevypustím u baráku ! To víš, ty zalezeš do peřin a já budu zase sám. Nic. Jde se na procházku. Tak to mi vyšlo ! Půlhodina v čudu. Co teď ? Jsou dvě, že by ? No jasně, jdu rovnou za paničkou, ona už páníka vzbudí. No dyť jsem to říkal, už s ním třepe ! Ten neví čí je ! Je divnej ! Na pyžamo si oblíká kalhoty… No to je fuk, hlavně že je někdo se mnou. Aby neřekl, tak teď jenom před barák. A ještě půjdeme okolo páté. Ne že by se mi moc chtělo, ale přece nebudu sám, že ? A protože se mi fakt nechce, tak se hezky projdem. Je krásné ráno, ptáčci zpívají, sluníčko vystrkuje paprsky a … páník zívá !! Pche !! A další noc to zopakuju. To se mi fakt povedlo. Akorát nechápu, proč je na mě páník naštvaný ?! ….

Večeře - 20.7.2007

Jako každé malé štěňátko i já mám pořád hlad. Rodina mě krmí, to ano, JENŽE !! Ráno snídaně – granule, v poledne oběd – granule a k večeři pro změnu zase – granule. No FUJ ! Sice mi k tomu panička přidává rohlík, tvaroh, maso, konzervu, vývar, vajíčko, rýži, těstoviny, sýr, piškot, zeleninu, ovoce, a… a… a…, ale prosím Vás, co to je ?? Uznejte, že to je pro moje bříško málo ! Já mám raději kuřinec a přímo z kurníku – to je žůžo, nebo kočičinec hezky vyhrabaný z květináče, to pak sice panička řve, že mi smrdí z huby, ale co, si ji vypláchnu, no bóže. A minule ! To se mi podařil úlovek ! Sem našel Maxíkovu zahrabanou kost z buvolí kůže. Mmm, ta byla tak krásně rozblemcaná ! Ještěže ten Maxík byl takový kádr a nesnědl ji. A protože moje rodina seděla u oběda, tak jsem si ji donesl do kuchyně, přece s ní nebudu sám venku. Jéééžiš, to zas byl řev…

Ale proč Vám to píšu ? Tak teda: Můj člověčí kamarád Matěj dostal véču. Strouhaný tvrdý sýr, oravskou slaninu a kečup. Mňam, to vonělo ! Páč na stůl nesmím, tak jsem si lehl pod něj. Jenže on jedl v obýváku u toho mrňavého stolečku. To vonělo ještě víc. Jé, on odchází… Hm, to už asi nebude ! No přece to nevyhodíme. Šetřit se musí !! Šup, než mě někdo uvidí ! Bóóóže, proč ten kluk řve ? A sakra, panička v dohledu ! Zdrháááám …..